ZSAMS Raduň - Vzdělávací program

Základní škola a Mateřská škola Raduň Základní škola a Mateřská škola Raduň

Škola
Vzdělávací program
logo

 

Kompletní dokument je k nahlédnutí u ředitele školy


 

 

 

 

školní vzdělávací program

 

 

 

Základní škola a Mateřská škola Raduň, příspěvková organizace

 

 

 

Pro šťastný a úspěšný život mezi lidmi

 

 

 


2. Charakteristika školy

ÚPLNOST A VELIKOST ŠKOLY

Naše základní škola je plně organizovanou školou s 1. až 9. ročníkem, takže poskytuje úplné základní vzdělání asi 250 žákům Raduně a okolních obcí: Chvalíkovic, Komárovských Chaloupek, Podvihova, Raduně a Vršovic.

VYBAVENÍ ŠKOLY

Areál školy se nachází v klidném prostředí u lesa a v blízkosti anglického zámeckého parku. Zároveň asi100 metrůvzdálená zastávka městské hromadné dopravy umožňuje rychlé a bezpečné spojení s okolními obcemi i nedalekou Opavou.

Vyučování probíhá v 10 kmenových třídách s výhledem na les a okolní přírodu. 12 odborných učeben zajišťuje potřebné podmínky pro všechny oblasti výuky (počítačové učebny,  jazykové učebny, učebna fyziky a chemie, učebna didaktické techniky, učebna přírodopisu, učebna výtvarné výchovy, hudební výchovy, školní dílna, školní pozemek, skleník, keramická dílna …).

V případě žáků se sníženou pohyblivostí nebo imobilních slouží ke vstupu do školy bezbariérový vchod u tělocvičny. Další pohyb v rámci budovy je možné zajistit s pomocí správních zaměstnanců a asistentů.

K pohybovým aktivitám slouží žákům tělocvična s šatnami a venkovní školní areál se dvěma  multifunkčními hřišti s umělým povrchem pro tenis, volejbal a další hry, asfaltovým hřištěm, běžeckou dráhou, doskočištěm. Nadstandardní prostory areálu jsou předmětem plánů dalšího využití pro školu i veřejnost. Zřizovatel školy věnuje možnosti sportovního vyžití dětí i dospělé populace velkou pozornost.

Samostatný blok školní družiny slouží žákům 1. - 5. ročníku k relaxaci po ukončení vyučování, k rozvoji zájmových a pohybových aktivit. Školní družina přizpůsobuje celkový chod především potřebám dojíždějících žáků, ve spolupráci se zřizovatelem je zajištěno i další efektivní využití prostor. Jedná se o infocentrum, které mohou využívat všichni žáci i pracovníci školy, jeho služby využívá také veřejnost (knihovna, čítárna, prostor s několika počítači s dostupným internetem).

Za samozřejmou součást komplexních služeb žákům a rodičům považuje škola možnost stravování ve školní jídelně s vlastní školní kuchyní. Speciální nadstandardní nabídkou pro všechny žáky je péče o chrup po celou dobu školní docházky v zubní ordinaci přímo v budově školy. Rovněž činnost základní umělecké školy přímo v budově je neocenitelnou možností k dalšímu rozvoji zájmových aktivit žáků v hudební oblasti (hra na dechové, klávesové nástroje, kytaru a další).

Součástí naší příspěvkové organizace jsou rovněž 3 mateřské školy (Chvalíkovice, Raduň, Vršovice). Úzká vzájemná spolupráce umožňuje realizovat přirozený ucelený systém výchovy a vzdělání pro děti od 3 do 15 let, což je ojedinělá nabídka rodičům i neocenitelná šance pro rozvoj každého dítěte. Navíc poskytujeme rodičům odbornou poradenskou činnost speciálního pedagoga s možností individualizovat činnosti dětí podle jejich vývojových potřeb.

CHARAKTERISTIKA PEDAGOGICKÉHO SBORU

Základní škola zaměstnává obvykle asi 20 pedagogických pracovníků. Výuku v 1. – 5. ročníku zajišťuje 8 vyučujících, v 6. – 9. ročníku 9 učitelů, ve školní družině pracují 3 vychovatelky. Všichni pracovníci mají pedagogické vzdělání. Věková struktura, úroveň praktických pedagogických zkušeností, metodická zdatnost učitelů vytváří příznivé podmínky pro realizaci záměrů a úkolů školního vzdělávacího programu. Téměř polovina pedagogických pracovníků je z Raduně a Vršovic, ostatní dojíždějí z Opavy, Hlubočce a Hradce nad Moravicí. Významnými rysy pedagogického sboru jsou dlouhodobý zájem a pravidelná účast na akcích dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, různorodá mimotřídní práce s žáky a stabilita pracovníků, čímž je zajištěna trvalost základních sociálních vztahů.

Velká většina předmětů je vyučována odborně, dílčí výkyvy nastávají pouze v případě dočasného odchodu na mateřskou dovolenou, delší nemoci a pod. Efektivní odborná péče je poskytována žákům v oblasti nápravy a zmírnění vlivu poruch učení a chování. 7 vyučujících (všichni vyučující v 1. – 5. ročníku, vyučující českého jazyka v 6. – 9. ročníku) je proškoleno pro práci dyslektického asistenta, na odborné úrovni zvládají také problémy dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, autismu a dalších poruch.

Předepsané odborné vzdělání a bohaté pedagogické i životní zkušenosti má výchovný poradce, svou činnost rozvíjí také řádně vyškoleni preventisté sociálně patologických jevů. Problematiku počítačové techniky a informačních technologií řeší pedagog s vysokoškolskou přípravou. Ve škole rovněž působí poradce pro dopravní výchovu, nezastupitelnou úlohu mají učitelé-zdravotníci. Odborně vyškolení pracovníci poskytují řadu služeb rodičům našich žáků, na rozdíl od mnoha městských škol, zcela zdarma, bez časového prodlení a v potřebném rozsahu.

Mezi pedagogy, žáky i vedením školy probíhá přirozená komunikace. Atmosféra spolupráce umožňuje se co nejvíce věnovat rozvoji žáků, efektivně řešit případné problémy nebo krizové situace. Vyučující považují za důležitou také spolupráci se všemi správními zaměstnanci.

Nejvíce pozornosti a času je však věnováno spolupráci s rodinou. V této oblasti pomáhá řešit problémy rovněž speciální pedagog. Významně se tak rozšířila nabídka další odborné péče.

CHARAKTERISTIKA ŽÁKŮ

Téměř všichni žáci naší školy jsou z okolních vesnic, proto náš školní vzdělávací program na tuto skutečnost reaguje. Základní charakteristikou žáků je různorodost předpokladů, sociálních podmínek i zájmů. Prostředí školy, způsoby práce a celková péče o rozvoj žáků vyhovuje také některým žákům z Opavy. Velká většina dětí je všestranně založena a při správném odborném vedení a dostatečné péči dosahují velmi dobrých výsledků. Svědčí o tom řada úspěšných absolventů školy v nejrůznějších oblastech činností (oblast manuální zručnosti a zdatnosti, oblast uměleckých aktivit, sportovních aktivit, teoretických a výzkumných činností atd.). Odborná úroveň pedagogů školy umožňuje zvládnout požadavky základního vzdělání i žákům s poruchami učení, se zdravotními problémy nebo se složitými a nepříznivými sociálními podmínkami. Stejná individuální péče je věnována žákům talentovaným. Bližší pohled je prezentován v části „charakteristika školního vzdělávacího programu“.


DLOUHODOBÉ PROJEKTY, MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

Naše škola je známá desítky let trvajícími vztahy s německou základní školou a gymnáziem v Kelbře. V posledních letech existují kontakty rovněž s anglickou školou ve městě Frampton-Cotterell. Cílem není pouze rozvoj praktické jazykové připravenosti žáků, ale rovněž možnost poznávání života lidí v jiné zemi, s jinými zvyky a odlišným způsobem života.

SPOLUPRÁCE S RODIČI A JINÝMI SUBJEKTY

 Úspěšnost splnění cílů školního vzdělávacího programu je postavena kromě odbornosti pedagogů také na všestranné spolupráci s rodinou. Každý rodič má možnost kdykoli navštívit školu, po dohodě se účastnit výuky, v době přestávky nebo mimo dobu vyučování jednat s vyučujícími (mimo samozřejmou možnost kontaktu s vyučujícími v době třídních schůzek). Pravidelně je mnoho informací ze života školy zveřejňováno v regionálním časopise Naděje. Škola pořádá společné akce pro rodiče s dětmi, jejichž významnou součástí jsou vzájemné neformální kontakty. Připravujeme intenzivnější využití webových stránek školy. Více prostoru pro komunikaci a spolupráci rodičovské veřejnosti se školou je připravováno ve spolupráci se školskou radou. Stále hledáme možnosti, jak lépe prezentovat školu na veřejnosti.

Pro celou školu jsou životně důležité kontakty s dalšími spolky a zájmovými organizacemi     v obci a okolí. Na vysoké úrovni je spolupráce se zřizovatelem, zastupitelstvem obce Raduň i zastupitelstvy okolních obcí.


3. Charakteristika ŠVP

Zaměření školy

„Pro šťastný a úspěšný život mezi lidmi“

Úkolem základní školy je příprava mladého člověka pro další úspěšné vzdělávání, na budoucí povolání a posléze pro aktivní život.

Úkoly společnosti, které vyjadřuje Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, je možné splnit různými cestami a způsoby.

Člověk se rodí s mnoha dědičnými předpoklady. Je to velká šance pro každého. Jde o to, co nejvíce skrytých možností objevit, poznat a maximálně je využít. Tím se odlišujeme od základních škol, které chtějí své žáky předčasně vtěsnat do „své specializace“.

Naše záměry a představy

Nejdůležitějším cílem školního vzdělávacího programu naší školy je maximální všestranný rozvoj každého žáka.

Znamená to mít jasnou představu, jak takového cíle dosáhnout:

- poznat, posilovat a rozvíjet silné stránky každého žáka

- vytvářet chybějící a rozvíjet slabší stránky žáků

- po celou dobu školní docházky poskytovat maximální množství různorodých úkolů, aby každý žák našel ty „své cesty“

- systém učebních činností žáků bude směřovat k úspěšnému zvládnutí požadavků školního vzdělávacího programu

- dobrá informovanost rodičů o záměrech školy bude základem potřebné spolupráce při plnění požadavků vzdělávání a umožní optimální rozvoj žáka

- sledovat současné potřeby společnosti, odhadnout požadavky v budoucím období a tomu přizpůsobit vyučovací proces školy – změna je přirozenou součástí života

- zvláštní pozornost budeme věnovat splnění požadavků pro „úspěšný život“ člověka, aby si každý našel „své místo“ v životě, znamená to především samostatnost při plnění úkolů, umět si poradit a poskytnout pomoc, zvládnout roli platného člena týmu, zvládnout komunikaci a spolužití s příslušníky okolních národů a různých komunit, doplňovat si po celý život své vzdělání.

Náš školní vzdělávací program bere v úvahu i tu skutečnost, že většina žáků žije na vesnici, v dospělosti se sem mohou vracet a starat se třeba o svůj dům, zahradu, o svou obec.

Konkrétně to znamená:

- vypěstovat základní návyky a postoje důležité pro život ve městě i na vesnici - není mi lhostejné „co je na mém pozemku“, „co se děje v mé obci“, „jak se budu podílet na životě své obce“ (konkrétní řešení přiměřených problémů v rámci projektových dnů, praktických činností, výchovy k občanství a ke zdraví …)

- vnímat okolní přírodu, respektovat požadavky ochrany živých systémů a podřizovat tomu své působení, aby nedošlo k narušení rovnováhy

- na základě úzké spolupráce s mateřskými školami okolních obcí (jsou součástí naší příspěvkové organizace) navazujeme na jejich školní vzdělávací programy, takže se vytváří jednotný výchovný systém pro děti od 3 do 15 let, který může reagovat na požadavky rodičů, zřizovatele i jednotlivých obcí

- možnost spoluvytvářet školní vzdělávací program podporuje spolupráci školy s jednotlivými zastupitelstvy obcí, zřizovatelem, společenskými organizacemi a spolky … a zajišťuje jejich podporu.

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE ŠKOLY

Základní charakteristikou změn ve školství je příklon k činnostnímu učení. Jedná se však o činnosti v požadované kvalitě, množství, v určitém pořadí a s potřebnou frekvencí.

Záměrem školního vzdělávacího programu je vytvářet optimální podmínky pro různorodé činnostní aktivity žáků s důrazem na jejich vývojové a individuální potřeby či limity.

V průběhu vyučovacího procesu budeme využívat především následující vzdělávací strategie:

Učitel předkládá žákům kvalitně formulované cíle (splňující požadavky SMARTu s důrazem na hodnotitelnost) a spolu hledají, plánují cesty a způsoby jejich splnění. Spolu pak hodnotí úspěšnost realizace naplánovaných cílů.

Učitel vytváří kladením otevřených otázek vhodné učební situace pro nalézání alternativních cest, řešení problémových úkolů.

V případě možnosti vyučující volí formy a metody práce, které umožňují objevovat, nacházet vhodná řešení, opravovat chyby a formulovat závěry samotnými žáky. Inspirativní se jeví využívání myšlenkových map.

Vyučující systematicky vede žáky ke zvládání hodnotících procesů, strategií, pozornost je věnována formulaci kritérií.

V přírodovědných předmětech, pracovních a pohybových aktivitách jsou významnými strategiemi pozorování a pokus v návaznosti na využití správných materiálů, nástrojů i efektivních postupů.

V oblasti jazyků za významnou strategii považujeme praktický řečový rozvoj s cílem vzájemného porozumění účastníků sdělovaného i vnímaného obsahu.

Diskuse, zdůvodňování postupů, postojů, obhajobu názorů mezi učiteli i žáky považujeme za stěžejní strategii rozvoje osobnosti a utváření hodnotového systému.

V maximální možné míře se vyučovací proces uskutečňuje spoluprací žáků ve skupinách či pracovních týmech, kde se jeho členové ocitají v různých rolích a s různým pověřením.

Podporou různorodosti úkolů i zvládání různých rolí jsou rovněž možnosti účasti žáků v soutěžích a olympiádách. Cílem není co nejlepší umístění, nýbrž formativní účinek prožitých situací.

Za nenahraditelnou považujeme úzkou spolupráci s rodinou, systematické budování partnerských vztahů.

Výše uvedenými strategiemi chceme plnit dále uvedené cíle, které považujeme za významné pro naplnění klíčových kompetencí.

Kompetence k učení

Žák svými slovy vyjádří (reprodukuje, převypráví, interpretuje…) dříve naučenou látku.

Správně určuje a popisuje znaky, vlastnosti, vztahy pozorovaných a srovnávaných předmětů či skutečností.

Při řešení úkolů aplikuje dříve osvojené poznatky, snaží se nacházet i nové souvislosti a alternativy využití.

Z poznatků různých předmětů vytváří nové souvislosti.

Své požadavky a zájmy srovnává s požadavky a zájmy svého okolí, odhaduje možnost splnění.

Hledá příčiny svého úspěchu či neúspěchu, kriticky posuzuje výsledky svého učení.

Spolužáky vnímá především jako své pomocníky a přátele, nikoli jako soupeře.

Orientuje se v učebnici, efektivně ji využívá – v daném textu vyhledává odpovědi na otázky, pracuje se známými symboly a znaky.

Svými slovy i písemně vyjadřuje obsah pojmů, používá způsoby ověření správnosti.

Složitější problém rozčlení na komponenty, hledá klíčová slova, analyzuje, porovnává, vysvětluje vztahy, závěry porovnává se zadáním.

Dokáže koncentrovat svou pozornost, postupně prodlužuje dobu koncentrace pozornosti.

Naplánuje a provádí jednoduché experimenty, zdokonaluje potřebné techniky.

Nacvičuje ovládání svého těla (od cvičení smyslů k hlasovým výkonům, zvládání pohybů a koordinace končetin).

Kompetence k řešení problémů

Žák rozpozná překážky a vzniklé problémy, podle náročnosti je řeší sám, s pomocí spolužáků nebo učitele.

Hledá příčiny problémů, k řešení využívá nabyté vědomosti a zkušenosti.

Na základě analýzy možných kroků řešení problému provádí vyhodnocení, vybírá efektivní způsoby řešení, odhaduje možné důsledky.

Vytváří modelové situace, prakticky ověřuje správnost svých řešení.

Sleduje pokrok při řešení problému, seznámí s ním spolužáky, nenechá se odradit dílčími neúspěchy.

Kompetence komunikativní

Žák srozumitelně formuluje své myšlenky a názory, v logickém sledu a kultivovaně je vyjadřuje ústně i písemně.

Pozorně vyslechne mluvčího, aktivně diskutuje s cílem pochopit postoje ostatních, argumentuje a obhajuje svůj názor, přijatelně formuluje kritiku.

Rozumí různým typům textů a sdělení, čte a vytváří tabulky, používá symboly, rozumí jednoduchému cizojazyčnému textu.

Využívá různé komunikační prostředky a technologie, pracuje s internetem.

Srovnává a ověřuje informace z různých zdrojů, rozlišuje podstatné a doplňující.

Při komunikaci se řídí pravidly slušného chování, dorozumí se v různých sociálních skupinách, zvládne různé role ve skupině.

Kompetence sociální a personální

Žák na základě poznání a společné dohody se řídí stanovenými pravidly včetně pravidel slušného chování.

Spolupracuje ve skupině i v třídním kolektivu na splnění stanového cíle.

Rozpozná ve svém okolí chování a jednání, které by nemělo být tolerováno, aktivně se podílí na nápravě.

Reálně odhadne své síly a schopnosti, v případě potřeby požádá o pomoc nebo pomoc nabídne.

Diskutuje o společném problému a podílí se na jeho řešení. Úspěšné splnění úkolu přispívá ke správné míře sebevědomí.

K obhajobě i zdůvodnění svých názorů využívá reálných faktů, respektuje odlišnosti spolužáků, různé názory i způsoby řešení.

Oceňuje zkušenosti druhých, čerpá ponaučení z toho, co si druzí myslí, říkají, dělají.

Svých schopností a kladných charakterových vlastností tvořivě využívá k posílení svého postavení v kolektivu, tím vytváří podmínky pro sebeúctu a sebeuspokojení.

Kompetence občanské

Žák naslouchá spolužákům, respektuje jejich oprávněné potřeby, vyjádří své pocity i možné pocity svých spolužáků.

Rozpozná a ocení kladné vlastnosti, vyjádří nesouhlas s negativy a koriguje své chování.

Dodržuje dohodnutá a daná pravidla.

Rozpozná nebezpečí v krizových situacích a na základě odhadu následků volí správnou formu pomoci.

Vyjmenuje nejdůležitější události, osobnosti a tradice našich dějin.

Uvede důvody ochrany národních materiálních i duchovních hodnot.

V přírodě rozpozná škodlivé vlivy člověka na prostředí.

Aktivně chrání přírodu, vybere účinný způsob, který by mohl zabránit negativním vlivům.

Kompetence pracovní

Žák si vybaví a popíše vlastnosti běžně používaných materiálů a možnosti jejich použití.

Při práci dodržuje zásady bezpečnosti, zdůvodni nutnost jejich dodržování, řádně plní své povinnosti.

Vybere vhodné materiály, nástroje, postupy, svou volbu zdůvodni, kreativně zasahuje do pracovního postupu.

Své schopnosti rozvíjí v zájmových kroužcích, volitelných předmětech a dalších volnočasových aktivitách.

Respektuje práci druhých, hotovou práci hodnotí a srovnává se stanovenými kritérii.

Srovnává svou představu o budoucím povolání se svými možnostmi, odhadne, které předpoklady splňuje a které mu schází.

Své znalosti, dovednosti včetně závěrů sebehodnocení využije k výběru profesního zaměření.


Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je žák, který k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění a užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření.

Pravidla a průběh tvorby, realizace a vyhodnocování PLPP

Péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami vychází z principu naplnění maximálně možné individualizace, odpovídající diagnostiky a spolupráce vyučujících se zákonnými zástupci i školskými poradenskými zařízeními.

Problémy žáka v procesu vzdělávání jsou vyučujícími analyzovány s využitím různorodých forem a metod. Cílem je co nejpřesnější identifikace možných příčin problémů, současně návrh vhodných metod či potřebných organizačních opatření.

Na základě vyhodnocení diagnostického období následuje zpracování PLPP. Zpracování garantuje TU, obsahová část je záležitostí společné práce vyučujících. Důležitým momentem je výběr adekvátních a hodnotitelných cílů.

V procesu tvorby PLPP je možné využívat poradenské činnosti školního poradenského pracoviště.

S plánem pedagogické podpory jsou seznámeni vyučující a zákonní zástupci.

V průběhu realizace přijatého podpůrného opatření vyučující spolupracují, případně upřesňují cíle i průběh vyučovacího procesu.

Vyhodnocení úspěšnosti PLPP se řídí právní normou (uskuteční se do tří měsíců), podle množností je využíván cyklus přirozeného průběhu školního roku. Hodnocení směřuje především ke splnění stanovených cílů, což se projeví ve změně výkonů, úrovní problémů, … žáka.

V případě, že opatření PLPP byla nedostatečná, přistoupí škola k přípravě dalšího podpůrného opatření vyššího stupně.

Pravidla a průběh tvorby, realizace a vyhodnocování IVP

Individuální vzdělávací plán zpracovává škola, vyžadují-li to speciální vzdělávací potřeby

žáka. Individuální vzdělávací plán se zpracovává na základě doporučení školského poradenského zařízení a žádosti zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka.

V rámci školy je tato oblast řešena následujícím způsobem:

Proces tvorby IVP je aktivován v případě nepostačujících opatření PLPP nebo v případě existence závažnějších problémů žáka. Oba případy vyžadují posouzení školského poradenského zařízení, které vydá doporučení.

Na základě doporučení školského poradenského zařízení je vypracován IVP. Garantem je TU, obsahovou část zpracují ve spolupráci dotčení vyučující. Podle potřeby je využito podpory VP, školního metodika prevence, případně dalších odborníků. V souladu s legislativou je projednán se zákonnými zástupci žáka.

V průběhu realizace dotčení vyučující přizpůsobují parametry vyučovacího procesu stanoveným cílům IVP, podle potřeby po společné dohodě provádějí korekce. Stejně jako při zpracování IVP využívají metodické podpory dalších pracovníků. TU průběžně informuje zákonné zástupce žáka.

Vyhodnocování IVP probíhá průběžně, dílčí hodnocení navazuje na hodnocení v rámci čtvrtletí školního roku, celkové hodnocení úspěšnosti plnění IVP proběhne v souladu s požadavkem školského poradenského zařízení. Důraz je kladen na míru a kvalitu splnění stanovených cílů, což se projeví ve změně výkonů, úrovní problémů, v míře rozvoje žáka.

V průběhu celého procesu tvorby, realizace a vyhodnocení IVP je kontaktní osobou se školským poradenským zařízením výchovný poradce školy.


Systém péče o nadané a mimořádně nadané žáky ve škole

Nadaným žákem se rozumí jedinec, který při adekvátní podpoře vykazuje ve srovnání s vrstevníky vysokou úroveň v jedné či více oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech.

Za mimořádně nadaného žáka se považuje žák, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých oblastech rozumových schopností.

Základním principem pro rozvoj všech žáků, který umožňuje prvotní identifikaci žáků nadaných a mimořádně nadaných je maximální různorodost vzdělávacích cílů na různých úrovních náročnosti, jejichž splnění si vyžaduje variabilitu myšlenkových operací.

Opakované prokázání vysoké úrovně rozumových i jiných schopností žáka v porovnání se svými vrstevníky v některé z oblastí je indikátorem pro bližší pedagogickou diagnózu (zadávání různorodých úkolů vyžadujících využití náročných myšlenkových operací na úrovni analýzy, hodnocení a tvořivosti). Potvrzení vysoké úrovně rozumových schopností celého okruhu činností v některé z oblastí je podmínkou pro realizaci některého ze stupňů podpory.

Pravidla a průběh tvorby, realizace a vyhodnocování PLPP nadaného a mimořádně nadaného žáka

Zpracování PLPP garantuje TU, obsahová část je záležitostí spolupráce vyučujících. Důraz je kladen na odpovídající náročnost cílů doplněných jasnými kritérii.

V procesu tvorby PLPP je žádoucí úzká spolupráce v VP, případně dalšími odborníky ve škole i mimo školu.

S plánem pedagogické podpory jsou mimo vyučujících seznámeni rovněž zákonní zástupci žáka.

V průběhu realizace přijatého podpůrného opatření vyučující sledují plnění stanovených cílů, vzájemně konzultují své závěry, případně provádějí drobné korekce.

Vyhodnocení úspěšnosti plánu pedagogické podpory se řídí právní normou (uskutečnění do 3 měsíců od začátku realizace PLPP), vztahuje se především ke splnění stanovených cílů. Může být využito přirozených hodnotících procesů v rámci školního roku.

Pokud hodnotící proces povede k závěrům, že přijatá opatření dostatečně nerozvíjí potenciál žáka, přistoupí škola k iniciaci dalších stupňů podpory.

V případě žáka „dvojí výjimečnosti“ jsou všechna opatření realizována v úzké spolupráci s VP, případně s dalšími odborníky.


Pravidla a průběh tvorby, realizace a vyhodnocování IVP mimořádně nadaného žáka

Individuální vzdělávací plán se zpracovává na základě doporučení školského poradenského zařízení a žádosti zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka. V rámci školy je tato oblast řešena následujícím způsobem:

Individuální vzdělávací plán zpracovává škola, vyžadují-li to speciální vzdělávací potřeby žáka. Individuální vzdělávací plán se zpracovává na základě doporučení školského poradenského zařízení a žádosti zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka.

Proces tvorby IVP je aktivován v případě nepostačujících opatření PLPP nebo v případě existence evidentně vysoké úrovně rozumových schopností žáka v porovnání se spolužáky. Oba případy vyžadují posouzení školského poradenského zařízení, které vydá doporučení.

Na základě doporučení školského poradenského zařízení je vypracován IVP. Garantem je TU, obsahovou část zpracují ve spolupráci dotčení vyučující. Podle potřeby je využito podpory VP, školního metodika prevence, případně dalších odborníků, především v případech „dvojí výjimečnosti“. V souladu s legislativou je projednán se zákonnými zástupci.

V průběhu realizace dotčení vyučující přizpůsobují parametry vyučovacího procesu stanoveným cílům IVP, podle potřeby po společné dohodě provádějí korekce. Stejně jako při zpracování IVP využívají metodické podpory dalších odborníků. TU průběžně informuje zákonné zástupce žáka.

Vyhodnocování IVP probíhá průběžně, dílčí hodnocení navazuje na hodnocení v rámci čtvrtletí školního roku, celkové hodnocení úspěšnosti plnění IVP proběhne v souladu s požadavkem školského poradenského zařízení. Důraz je kladen na míru a kvalitu splnění stanovených cílů, což se projeví ve změně výkonů a v míře rozvoje žáka.

V průběhu celého procesu tvorby, realizace a vyhodnocení IVP je kontaktní osobou se školským poradenským zařízením VP školy.


Začlenění průřezových témat

Osobnostní a sociální výchova

Průřezové téma osobnostní a sociální výchova tvoří základní úroveň pro plnění dalších průřezových témat. Umožňuje žákům v praktických činnostech poznávat sebe, tím i své spolužáky a své okolí. Zároveň ukazuje konkrétní postupy celkového rozvoje osobnosti, napomáhá orientaci v oblasti silných a slabých stránek, je přínosem pro orientaci v zájmových aktivitách atd.

Osobnostní a sociální výchova se významně podílí na utváření potřebných hodnotových struktur žáků, čímž jsou vytvářeny předpoklady pro formování správných postojů (důležitá součást klíčových kompetencí). Každý z předmětů školního vzdělávacího programu má své uplatnění včetně projektového Dne Země.

Výchova demokratického občana

Průřezové téma má klíčové postavení a rozhodující význam pro úspěšný život člověka ve společnosti. Potom, co žák poznává sám sebe, své silné stránky i nedostatky, své možnosti …, přichází do prostředí formálnějšího, kde platí mnoho pravidel a právních norem. Nestačí však pouze teoretické znalosti všech morálně přijatelných a právních norem, ale jejich přirozené praktické užívání v každodenním životě občana.

V této dimenzi se odehrává náš pracovní život, naplňují se společenské a politické aktivity, což vede k člověku-občanovi, který si uvědomuje důležitost, cenu demokracie a svobody ve svém bydlišti, ve státě i ve světě.

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

Výrazná potřeba komplexního a globálního chápání světa je realizována v průřezovém tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Správné pochopení své příslušnosti k určitému národu, etnické skupině, musí být v souladu s uznáváním potřeb příslušníků dalších národů. Poznání jiných zemí a života v nich umožňuje také lépe korigovat vlastní rozhodnutí, přispívá to k překonání bariér a předsudků. Dosažení určité úrovně obecnějšího poznání a nadhledu umožňuje mezinárodní spolupráci, případné pracovní uplatnění mimo hranice našeho státu. Poznání, že mnohé problémy současného světa lze řešit pouze vzájemnou spoluprací a dohodou, je základním přístupem při řešení např. evropských a celosvětových ekologických problémů. Vhodným příspěvkem ke splnění úkolů průřezového tématu je také projektový Den národů.

Multikulturní výchova

Každý jev má svůj vývoj, v případě lidské společnosti to platí obzvláště. Možnost vzájemného poznávání tradic, zvyků různých kultur, je předpokladem pro úspěšnou spolupráci a pokojné spolužití. Realizace průřezového tématu Multikulturní výchova směřuje jednak k řešení vztahů v našem blízkém okolí, jednak ke zvládnutí situací na cestách a v době pobytů v zahraničí. Potřebné je však prvotní ukotvení každého člověka, což je úzká vazba na osobnostní a sociální výchovu. Prostřednictvím sebe můžeme objektivněji poznávat druhé. Cílem by měla být prevence projevů intolerance, xenofobie, rasismu. Na první pohled stejné jevy mohou mít nejrůznější motivy a pozadí, což je pak posouvá na různé úrovně hodnocení od prospěšných až po nepřijatelné. Snahou je k takovému chápání dovést i žáky. Projektový Den národů k tomu dává řadu příležitostí.

Environmentální výchova

Na realizaci průřezového tématu Environmentální výchova se podílí většina vzdělávacích oblastí.

Snažíme se o vytváření uceleného pohledu našich žáků na svět a dění v něm postupným propojováním, rozšiřováním a upevňováním vědomostí a dovedností získávaných ve všech vzdělávacích oblastech, zejména v oblastech Člověk a jeho svět, Člověk a příroda, Člověk a společnost a Člověk a jeho zdraví.

Vedeme žáky k utváření zdravého životního stylu, k odpovědnosti ve vztahu k biosféře, ochraně přírodních zdrojů, pochopení nezbytnosti udržitelného rozvoje lidské společnosti, podněcujeme jejich aktivitu, tvořivost, vnímavý a citlivý přístup k přírodě, přírodnímu a kulturnímu dědictví a podporujeme jejich aktivity v řešení problémů spojených s ochranou přírody.

Jednotlivé tematické okruhy Environmentální výchovy jsou zařazeny do učebních osnov některých vyučovacích předmětů. Důležitou součástí realizace průřezového tématu je projektový den, který je určen pro žáky všech ročníků naší školy a uskuteční se podle organizačních podmínek školního roku obvykle u příležitosti Dne Země. Projekty pro jednotlivé ročníky jsou připravovány a voleny s ohledem na věková specifika dětí a tak, aby doplňovaly témata, kterým ve vyučování nebyla věnována dostatečná pozornost, a propojovaly poznatky z různých oblastí.

Mediální výchova

Dnešní člověk se ocitá v obrovském množství informací, které na něj chrlí mediální svět. Získávání kvalitních potřebných informací, zpracování i využití jejich obsahu je jeden z důležitých předpokladů úspěšnosti člověka. Vyznat se ve světě médií předpokládá, že žáci získají dovednosti informace správně posuzovat v souvislosti s cílovými požadavky, nepotřebné eliminovat. Pozornost si vyžaduje působení reklamy, kampaní, bulvárních zpráv a jejich reálná hodnota pro život. Naopak seriózní sdělení je třeba vnímat ve všech souvislostech.

Důležité jsou vlastní pokusy žáků o tvorbu nejrůznějších typů mediálních sdělení - od popisu, srovnávání až k hodnocení či formulaci názorů a postojů. Pozornost soustředíme na žáky od 4. ročníku. V období 6. - 9. ročníku využijeme možnost prezentace žáků ve škole, na webových stránkách, v časopise Naděje, při přípravě projektových dnů a dalších aktivitách.


Osobnostní a sociální výchova

Název tématického okruhu

1. stupeň

2. stupeň

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

5. ročník

6. ročník

7. ročník

8. ročník

9. ročník

Rozvoj schopností poznávání

Integrace: PRV, VV

Projekt: Den Země

Integrace: PRV, VV

Projekt: Den Země

Integrace: PRV, VV

Projekt: Den Země

Integrace: PŘ, VV

Projekt: Den Země

Integrace: PŘ, VV

Projekt: Den Země

Integrace: F, Př, VV

Projekt: Den Země

Integrace: F, Př, VV

Projekt: Den Země

Integrace: F, Př, VV, Ch

Projekt: Den Země

Integrace: F, Př, VV, Ch

Projekt: Den Země

Sebepoznání a sebepojetí

Integrace: ČJ, TV, PRV

Projekt: Den Země

Integrace: ČJ, TV, PRV

Projekt: Den Země

Integrace: ČJ, TV, PRV

Projekt: Den Země

Integrace: ČJ, TV, PŘ

Projekt: Den Země

Integrace: ČJ, TV, PŘ

Projekt: Den Země

Integrace: VOZ

Projekt: Den Země

Integrace: VOZ

Projekt: Den Země

Integrace: VOZ, Př

Projekt: Den Země

Integrace: VOZ

Projekt: Den Země

Seberegulace a sebeorganizace

Integrace: PRV, TV, VV

Projekt: Den Země

Integrace: PRV, TV, VV

Projekt: Den Země

Integrace: PRV, TV, VV

Projekt: Den Země

Integrace: TV, VV

Projekt: Den Země

Integrace: TV, VV

Projekt: Den Země

Integrace: VV, Po, Dí

Projekt: Den Země

Integrace: VV, Po, Dí

Projekt: Den Země

Integrace: VV, Dí, Va

Projekt: Den Země

Integrace: VV, Dí, Ši

Projekt: Den Země

Psychohygiena

Integrace:

Integrace:

Integrace:

Integrace:

Integrace:

Integrace:

Integrace:

Integrace:

Integrace:

Kreativita

Integrace: VV, TV, PČ

Projekt: Den Země

Integrace: VV, TV, PČ

Projekt: Den Země

Integrace: VV, TV, PČ

Projekt: Den Země

Integrace: VV, TV, PČ

Projekt: Den Země

Integrace: VV, TV, PČ

Projekt: Den Země

Integrace: VV, TV, Po, Dí

Projekt: Den Země

Integrace: VV, TV, Po, Dí

Projekt: Den Země

Integrace: VV, TV, Va, Dí

Projekt: Den Země

Integrace: VV, TV, Ši, Dí

Projekt: Den Země

Poznávání lidí

Integrace: ČJ, PRV

Projekt: Den Země

Integrace: ČJ, PRV

Projekt: Den Země

Integrace: ČJ, PRV

Projekt: Den Země

Integrace: ČJ, VL

Projekt: Den Země

Integrace: ČJ, VL

Projekt: Den Země

Integrace: VOZ

Projekt: Den Země

Integrace: VOZ

Projekt: Den Země

Integrace: VOZ

Projekt: Den Země

Integrace: VOZ

Projekt: Den Země


Mezilidské vztahy

Integrace: ČJ, PRV

Projekt: Den Země

Integrace: ČJ, PRV

Projekt: Den Země

Integrace: ČJ, PRV

Projekt: Den Země

Integrace: ČJ, VL

Projekt: Den Země

Integrace: ČJ, VL

Projekt: Den Země

Integrace:

Projekt: Den Země

Integrace:

Projekt: Den Země

Integrace:

Projekt: Den Země

Integrace:

Projekt: Den Země

Komunikace

Integrace: ČJ

Integrace: ČJ

Integrace: ČJ, A

Integrace: ČJ, A

Integrace: ČJ, A

Integrace: ČJ, A

Integrace: ČJ, A

Integrace: ČJ, A

Integrace: ČJ, A

Kooperace a kompetice

Integrace: TV, PČ

Projekt: Den Země

Integrace: TV, PČ

Projekt: Den Země

Integrace: TV, PČ

Projekt: Den Země

Integrace: TV, PČ

Projekt: Den Země

Integrace: TV, PČ

Projekt: Den Země

Integrace: TV, Po, Dí

Projekt: Den Země

Integrace: TV, Po, Dí

Projekt: Den Země

Integrace: TV, Va, Dí

Projekt: Den Země

Integrace: TV, Ši, Dí

Projekt: Den Země

Řešení problémů a rozhodovací dovednosti

Integrace:

Projekt: Den Země

Integrace:

Projekt: Den Země

Integrace:

Projekt: Den Země

Integrace:

Projekt: Den Země

Integrace:

Projekt: Den Země

Integrace: VOZ

Projekt: Den Země

Integrace: VOZ

Projekt: Den Země

Integrace: VOZ

Projekt: Den Země

Integrace: VOZ

Projekt: Den Země

Hodnoty, postoje, praktická etika

Integrace:

Projekt: Den Země, Den zdraví

Integrace:

Projekt: Den Země

Integrace:

Projekt: Den Země, Den zdraví

Integrace:

Projekt: Den Země

Integrace:

Projekt: Den Země, Den zdraví

Integrace: VOZ

Projekt: Den Země

Integrace: VOZ

Projekt: Den Země, Den zdraví

Integrace: VOZ

Projekt: Den Země

Integrace: VOZ

Projekt: Den Země, Den zdraví



Výchova demokratického občana

Název tematického okruhu

1. stupeň

2. stupeň

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

5. ročník

6. ročník

7. ročník

8. ročník

9. ročník

Občanská společnost a škola

Integrace: PRV

Integrace: PRV, Č

Integrace: PRV

Integrace: VL, PŘ

Integrace: VL, PŘ

Integrace: VOZ, A

Integrace: VOZ, A

Integrace: VOZ, A

Integrace: VOZ, Č, A

Občan, občanská společnost a stát

 

Integrace: PRV

Integrace: PRV

Integrace: VL, PŘ

Integrace: VL, PŘ

Integrace: VOZ, D

Integrace: VOZ, D, Z

Integrace: VOZ, D, Z

Integrace: VOZ, D, Z

Formy participace občanů v politickém životě

Integrace: PRV

Integrace: PRV

 

Integrace: VL

 

Integrace: VOZ, D

Integrace:  D

Integrace:  D

Integrace: VOZ, D

Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

 

Integrace: PRV

Integrace: PRV

Integrace: VL

Integrace: VL, PŘ

Integrace: VOZ, D

Integrace: VOZ, D

Integrace: VOZ, D

Integrace: VOZ, D, Z


Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

Název tematického okruhu

1. stupeň

2. stupeň

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

5. ročník

6. ročník

7. ročník

8. ročník

9. ročník

Evropa a svět nás zajímá

 

 

Integrace: VV, HV, PRV, ČJ

Projekt: Den národů

Integrace: VV, HV, VL, PŘ ČJ

Projekt: Den národů

Integrace: VV, HV, I, VL, PŘ ČJ

Projekt: Den národů

Integrace: VV, HV, I, Z, Př, ČJ, VOZ, D

Projekt: Den národů

Integrace: VV, HV, Z, Př, ČJ, VOZ, D

Projekt: Den národů

Integrace: VV, HV, Z, Př, ČJ, VOZ

Projekt: Den národů

Integrace: VV, HV, I, Z, Př, ČJ, VOZ

Projekt: Den národů

Objevujeme Evropu a svět

 

 

Integrace: HV, VV, A, PRV

Projekt: Den národů

Integrace: HV, VV, A, PŘ, VL

Projekt: Den národů

Integrace: HV, VV, A, PŘ, VL, I

Projekt: Den národů

Integrace: HV, VV, A, Z, VOZ, I

Projekt: Den národů

Integrace: HV, VV, A, Z, VOZ, D

Projekt: Den národů

Integrace: HV, VV, A, Z, VOZ

Projekt: Den národů

Integrace: HV, VV, A, Z, VOZ, Př

Projekt: Den národů

Jsme Evropané

 

 

Integrace: VV, HV, A, PRV

Projekt: Den národů

Integrace: VV, HV, A, ČJ, VL

Projekt: Den národů

Integrace: VV, HV, A,  ČJ, VL

Projekt: Den národů

Integrace: VV, HV, A, VOZ

Projekt: Den národů

Integrace: VV, HV, A, VOZ

Projekt: Den národů

Integrace: VV, HV, A, VOZ, Z

Projekt: Den národů

Integrace: VV, HV, A, VOZ, Z, D

Projekt: Den národů


Multikulturní výchova

Název tematického okruhu

1. stupeň

2. stupeň

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

5. ročník

6. ročník

7. ročník

8. ročník

9. ročník

Kulturní diference

 

Projekt: Den národů

Integrace: A

 

Integrace: A, ČJ

Projekt: Den národů

Integrace: A, ČJ, VL

 

Integrace: A, ČJ, Z, D

Projekt: Den národů

Integrace: A, ČJ, Z, D

 

Integrace: A, ČJ, Z, D, Př

Projekt: Den národů

Integrace: A, ČJ, Z, D

 

Lidské vztahy

 

 

 

Integrace: PŘ, VL

Integrace: PŘ, VL

Integrace: Z, VOZ

Integrace: Z, VOZ

Integrace: Z, VOZ

Integrace: Z, VOZ

Etnický původ

 

 

Integrace: PRV, ČJ

Integrace: ČJ, VL

Integrace: ČJ, VL

Integrace: Z, VOZ, D

Integrace: Z, VOZ, D

Integrace: Z, Př, D

Integrace: Z, Př, D

Multikulturalita

 

 

Integrace: A, ČJ

Integrace: A, ČJ

Integrace: A, ČJ

Integrace: A, ČJ, VOZ, Z

Integrace: A, ČJ, VOZ, Z

Integrace: A, ČJ, VOZ, Z

Integrace: A, ČJ, VOZ, Z

Princip sociálního smíru a solidarity

 

 

 

 

 

 

Integrace: VOZ

Integrace: VOZ

Integrace: VOZ, D


Environmentální výchova

Název tematického okruhu

1. stupeň

2. stupeň

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

5. ročník

6. ročník

7. ročník

8. ročník

9. ročník

Ekosystémy

Integrace: PČ

Projekt: Den Země

Integrace: PČ, PRV

Projekt: Den Země

Integrace: PČ, PRV

Projekt: Den Země

Integrace: PČ, PŘ

Projekt: Den Země

Integrace: PČ, PŘ

Projekt: Den Země

Integrace: Po, Př, Z

Projekt: Den Země

Integrace: Po, Př, Z

Projekt: Den Země

Integrace: Z

 

Integrace: Př, Z

 

Základní podmínky života

 

Integrace: PRV

Integrace: PRV

Integrace: PŘ

Integrace: PŘ, VL

Integrace: Po, Př, Z, D

Integrace: Po, Př, Z, F

 

Integrace: Z, Ch, F

Projekt: Den Země

Integrace: Př, Z, Ch, F

Projekt: Den Země

Lidské aktivity a problémy životního prostředí

 

Integrace: PRV

Integrace: PRV

Integrace: PŘ, VL

Integrace: PŘ, VL

Integrace: Po, Z, D, VOZ

Projekt: Den Země

Integrace: Po, Z, D, VOZ

Projekt: Den Země

Integrace: Z, Ch, D

Projekt: Den Země

Integrace: Z, Ch, D

Projekt: Den Země

Vztah člověka k prostředí

Integrace: PRV

Integrace: PRV

Integrace: PRV

Integrace: PŘ, VL

Integrace: PŘ, VL

Integrace: Z, VOZ

Projekt: Den Země

Integrace: Z, VOZ

Projekt: Den Země

Integrace: Př, Z, Ch, VOZ

Projekt: Den Země

Integrace: Př, Z, Ch, VOZ

Projekt: Den Země


Mediální výchova

Název tematického okruhu

1. stupeň

2. stupeň

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

5. ročník

6. ročník

7. ročník

8. ročník

9. ročník

Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

 

 

 

Integrace: ČJ

Integrace: ČJ, I

Integrace: ČJ, I, VOZ

Integrace: ČJ, VOZ

Integrace: ČJ, VOZ

Integrace: ČJ, VOZ

Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality

 

 

 

Integrace: ČJ

Integrace: ČJ

Integrace: ČJ, VOZ

Integrace: ČJ

Integrace: ČJ, VOZ

Integrace: ČJ

Stavba mediálních sdělení

 

 

 

Integrace: ČJ

Integrace: ČJ

Integrace: ČJ, VOZ

Integrace: ČJ

Integrace: ČJ

Integrace: ČJ

Vnímání autora mediálních sdělení

 

 

 

Integrace: ČJ

Integrace: ČJ

Integrace: ČJ

Integrace: ČJ

Integrace: ČJ

Integrace: ČJ

Fungování a vliv médií ve společnosti

 

 

 

Integrace: ČJ

Integrace: ČJ

Integrace: VOZ

 

Integrace: VOZ

Integrace: VOZ

Tvorba mediálního sdělení

 

 

 

 

 

 

 

Projekt: Školní časopis

Projekt: Školní časopis

Práce v realizačním týmu

 

 

 

 

Integrace: ČJ

Integrace: ČJ

Integrace: ČJ

Integrace: ČJ, VOZ

Integrace: ČJ, I


4. Učební plán

 

4.1. Celkový

 

1. stupeň

 

Na 1. stupni je vzdělávací oblast Člověk a jeho svět realizována v předmětu Prvouka (v 1. - 3. ročníku) a dvou samostatných předmětech Přírodověda a Vlastivěda (ve 4. a 5. ročníku).

 

Disponibilní časovou dotaci jsme použili na 1. stupni především k posílení časové dotace předmětů Český jazyk a literatura a Matematika a rovněž předmětů začleněných v oblasti Člověk a jeho svět se záměrem důkladně pokrýt témata dopravní výchovy a zdravovědy.

 

 

 

Vzdělávací oblasti (obory)

ŠVP

RVP

Jazyk a jazyková komunikace

47+2

47.0

Český jazyk a literatura

38+2

38.0

Anglický jazyk

9

9.0

Matematika a její aplikace

22+2

22.0

Matematika

22+2

0.0

Informační a komunikační technologie

1

1.0

Informatika

1

0.0

Člověk a jeho svět

12+5

12.0

Prvouka

6+1

0.0

Přírodověda

3+2

X

Vlastivěda

3+2

X

Umění a kultura

12

12.0

Hudební výchova

5

0.0

Výtvarná výchova

7

0.0

Člověk a zdraví

10

10.0

Tělesná výchova

10

10.0

Člověk a svět práce

5

5.0

Pracovní činnosti

5

0.0

 

 


2. stupeň

 

Na 2. stupni základního vzdělávání zavádíme integrovaný předmět Výchova k občanství a ke zdraví, který vznikl spojením vzdělávacích oborů Výchova k občanství a Výchova ke zdraví, pokrývá všechny očekávané výstupy i učivo obou zmiňovaných oborů a jeho celková týdenní dotace je 7 hodin.

 

Na druhém stupni jsme věnovali většinu disponibilní dotace zejména druhému cizímu jazyku, nabídce volitelných předmětů (Praktikum z informatiky, Seminář z přírodopisu, dějepisu, zeměpisu, Pěstitelství) a posílení časové dotace předmětů v oblasti Člověk a příroda a Člověk a jeho svět, což odpovídá zaměření našeho vzdělávacího programu.

 

 

 

Vzdělávací oblasti (obory)

ŠVP

RVP

Jazyk a jazyková komunikace

28+6

28.0

Český jazyk a literatura

16

16.0

Anglický jazyk

12

12.0

Další cizí jazyk

0+6

X

Matematika a její aplikace

16+1

16.0

Matematika

16+1

0.0

Informační a komunikační technologie

1+1

1.0

Informatika

1+1

0.0

Člověk a společnost

12+3*

12.0

Dějepis

8

0.0

Výchova k občanství a ke zdraví

7*

0.0

Člověk a příroda

22+4

22.0

Fyzika

6+1

0.0

Chemie

3+1

0.0

Přírodopis

7+1

0.0

Zeměpis

6+1

0.0

Umění a kultura

10

10.0

Hudební výchova

4

0.0

Výtvarná výchova

6

0.0

Člověk a zdraví

8*

10.0

Tělesná výchova

8

0.0

Člověk a svět práce

4

4.0

Pracovní činnosti

4

X

Volitelné předměty

0+6

X

Svět práce - dílny/vaření/šití

0+4

X

Pěstitelství/Praktikum z informatiky/ Seminář z …

0+2

X


4.2. Ročníkový

 

1. stupeň

 

Vzdělávací oblasti (obory)

1.

2.

3.

4.

5.

ŠVP

RVP

Jazyk a jazyková komunikace

 

 

 

 

 

47+2

47.0

Český jazyk a literatura

9

10

8+1

6

5+1

38+2

38.0

Anglický jazyk

X

X

3

3

3

9

9.0

Matematika a její aplikace

 

 

 

 

 

22+2

22.0

Matematika

4

5

5

4+1

4+1

22+2

0.0

Informační a komunikační technologie

 

 

 

 

 

1

1.0

Informatika

X

X

X

X

1

1

0.0

Člověk a jeho svět

 

 

 

 

 

12+5

12.0

Prvouka

2

2

2+1

X

X

6+1

0.0

Přírodověda

X

X

X

2

1+2

3+2

X

Vlastivěda

X

X

X

1+2

2

3+2

X

Umění a kultura

 

 

 

 

 

12

12.0

Hudební výchova

1

1

1

1

1

5

0.0

Výtvarná výchova

1

1

1

2

2

7

0.0

Člověk a zdraví

 

 

 

 

 

10

10.0

Tělesná výchova

2

2

2

2

2

10

10.0

Člověk a svět práce

 

 

 

 

 

5

5.0

Pracovní činnosti

1

1

1

1

1

5

0.0

Celkem základní

20

22

23

22

22

109

109.0

Celkem disponibilní

0

0

2

3

4

9

9.0

Celkem v ročníku

20

22

25

25

26

118

118.0

 

 


2. stupeň

 

Vzdělávací oblasti (obory)

6.

7.

8.

9.

ŠVP

RVP

Jazyk a jazyková komunikace

 

 

 

 

28+6

28.0

Český jazyk a literatura

4

4

4

4

16

16.0

Anglický jazyk

3

3

3

3

12

12.0

Další cizí jazyk**

X

0+2

0+2

0+2

0+6

X

Matematika a její aplikace

 

 

 

 

16+1

16.0

Matematika

4

4+1

4

4

16+1

0.0

Informační a komunikační technologie

 

 

 

 

1+1

1.0

Informatika

1+1

X

X

X

1+1

0.0

Člověk a společnost

 

 

 

 

12+3*

12.0

Dějepis

2

2

2

2

8

0.0

Výchova k občanství a ke zdraví*

1

2

2

2

7*

0.0

Člověk a příroda

 

 

 

 

22+4

22.0

Fyzika

1

2

1+1

2

6+1

0.0

Chemie

X

X

1+1

2

3+1

0.0

Přírodopis

2

2

1+1

2

7+1

0.0

Zeměpis

2

2

1+1

1

6+1

0.0

Umění a kultura

 

 

 

 

10

10.0

Hudební výchova

1

1

1

1

4

0.0

Výtvarná výchova

2

1

2

1

6

0.0

Člověk a zdraví

 

 

 

 

8*

11.0

Tělesná výchova

2

2

2

2

8

0.0

Člověk a svět práce

 

 

 

 

4

4.0

Pracovní činnosti

2

2

X

X

4

X

Volitelné předměty

 

 

 

 

0+6

X

Svět práce - dílny/vaření/šití

X

X

0+2

0+2

0+4

X

Pěstitelství/Praktikum z informatiky/Seminář z…

X

X

X

0+2

0+2

X

Celkem základní

27

27

24

26

104

104.0

Celkem disponibilní

1

3

8

6

18

18.0

Celkem v ročníku

28

30

32

32

122

122.0

 

 

 

Poznámky ke školnímu učebnímu plánu:

 

+ 5  označuje počet disponibilních hodin, které byly použity pro jednotlivé vzdělávací oblasti (obory)

 

*Výchova k občanství a ke zdraví – vzdělávací obor vznikl integrací vzdělávacích oborů Výchova k občanství a Výchova ke zdraví. S přesunem vzdělávacího obsahu došlo také k přesunu časové dotace

 

**Další cizí jazyk německý/ruský jazyk je zaveden jako povinný pro všechny žáky od 7. ročníku (od školního roku 2013/14)

 

Svět práce – je komplexní vzdělávací obor zajišťující především naplnění tematického okruhu Svět práce s možností výběru dalších tematických okruhů vzdělávací oblasti Člověk a svět práce


6. Školní projekty

 

6.1. Den Země

 

Projekt je důležitou součástí realizace průřezového tématu Environmentální výchova a uskuteční se podle organizačních podmínek školního roku obvykle u příležitosti Mezinárodního Dne Země. Témata a činnosti pro jednotlivé ročníky jsou připravovány a voleny s ohledem na věková specifika dětí a tak, aby doplňovaly a prohlubovaly poznatky všech souvisejících oborů se zaměřením na ty, kterým ve vyučování nebyla věnována dostatečná pozornost. Usilujeme o propojení poznatků z různých oblastí a rozvoj klíčových kompetencí.

 

Projekt je určen pro žáky všech ročníků školy.

 

6.2. Den národů

 

Tento projekt je součástí průřezových témat Multikulturní výchova a Výchova v evropských a globálních souvislostech. Jeho realizace je upřednostňována v době probíhajícího Mezinárodního dne jazyků.

 

Cílem projektu je úsilí žáků získat co nejvíce informací o zemi, kterou si vyberou z tematicky propojeného zúženého výběru – podle počtu skupin. Pak určenou dobu shromažďují informace, třídí je a vybírají tak, aby co nejpřesvědčivěji vybranou zemi charakterizovali – kulturou, sportem, charakteristickým znakem, jídlem… Sestaví pak krátký program (asi 10 až 15 minut), kterým danou zemi představí spolužákům v ostatních skupinách. Sami pak shlédnou programy jiných skupin.

 

Projekt je určen pro žáky 2., 4.,6. a8. ročníku. Možná je realizace rovněž ve všech ročnících co dva roky.

 

6.3. Den zdraví

 

Celodenní blok Den zdraví je součástí průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova.

 

Projekt je realizován podle organizačních podmínek školy formou jednodenní akce. Tato je aktuálně zaměřena na ty oblasti života, které výrazně přispívají k podpoře zdraví a zdravého životního stylu (stravování, denní režim, hygiena, psychohygiena…).

 

Důležitou součástí tohoto projektu jsou základy první pomoci.

 

Naší snahou je propojit vědomosti z různých oblastí života a využití v praxi, přiměřeně věku a individuálním možnostem dětí.

 

Projekt je určen pro žáky 1., 3., 5.,7. a9. ročníku. Možná je realizace rovněž ve všech ročnících co dva roky.

 

6.4. Školní časopis

 

Projekt je nedílnou součástí průřezového tématu Mediální výchova.

 

Hlavními cíli projektu jsou:

 

- nácvik vhodného užití spisovných jazykových prostředků

 

- nácvik uspořádání informací v textu s ohledem na jeho účel

 

- tvorba vlastního textu dle svých schopností

 

- ověření si dosud nabytých znalostí a dovedností z informatiky

 

- práce v týmu - stanovení si cílů, dodržování časového harmonogramu, rozdělení si úkolů, vzájemná syntéza splněných úkolů.

 

Projektu se účastní žáci8. a9. ročníku.


7. Hodnocení žáků a autoevaluace školy

 

Vytvořený školní vzdělávací program respektuje požadavky rámcového vzdělávacího programu. Jeho hlavním cílem je maximální rozvoj žáka na principech činnostního učení. Činnosti na různých úrovních jsou základním elementem kompetencí, činnostní charakter mají očekávané výstupy jednotlivých předmětů i průřezová témata. Proto celá oblast hodnocení musí reagovat na výše uvedená fakta. Je třeba bedlivě hlídat činnostní charakter všech cílů a jejich měřitelnost (hodnotitelnost).

 

PRVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ

 

Pravidla hodnocení žáků, pokyny a informace v oblasti hodnocení byly zpracovány v souladu s §§ 38 a 56 zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon) v platném znění a vyhlášky č. 48/2005
o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky v platném znění.

 

Hodnocením pro naše účely rozumíme především proces získávání informací, podkladů, materiálních produktů,… o kvalitě, míře úspěšnosti vyučovacího procesu. Zároveň výsledek procesu hodnocení může mít charakter souhrnného vyjádření (známka, hodnotící zpráva, vysvědčení, slovní hodnocení, závěrečné hodnocení,…).

 

Význam a úkoly našeho školního hodnocení spatřujeme především v následujících oblastech:

 

  • ·      Hodnocení je důležitá zpětná vazba pro žáka, rodiče, vedení školy, především pak pro učitele.
  • ·      Proces hodnocení a závěrečné vyjádření tohoto procesu poskytuje informace o kvalitě, míře splnění stanovených cílů.
  • ·      Včasné, systematické, adekvátní závěry hodnotícího procesu jsou důležitým podkladem pro řízení dalšího vyučovacího procesu a uskutečňování rozvoje žáků.

 

Ke splnění výše uvedených úkolů je potřebné dodržovat a naplňovat následující zásady školního hodnocení:

 

Zásada souladu cíle (rozvoj osobnosti, naplnění kompetencí,…) s průběhem vyučování a odpovídajícím procesem hodnocení (vhodný typ hodnocení, kritéria, forma prezentace závěrů).

 

Zásada soustavnosti a systematičnosti – hodnocení je přirozená, neoddělitelná součást vyučovacího procesu.

 

Zásada komplexnosti, maximálního rozvoje osobnosti žáků s využitím různých forem a typů hodnocení.

 

Zásada podílu žáků na procesu hodnocení (tvorba pravidel, stanovení kritérií,…), poskytování návodu na sebehodnocení žáků.

 

Zásada jednotného přístupu a dodržování dohodnutých a schválených pravidel hodnocení všemi pedagogy školy.

 

Na základě požadavků zákonných norem a v souladu s danými cíli školního vzdělávacího programu musí mít školní hodnocení požadované vlastnosti:

 

Jednoznačné

 

Proces hodnocení i závěry jsou vyjádřeny konkrétní myšlenkovou úrovní, strukturovanými činnostmi – využití Bloomovy taxonomie.

 

Srozumitelné

 

Žáci znají obsah používaných pojmů, sami je využívají v hodnotících procesech.

 

Věcné a srovnatelné s předem danými kritérii

 

Kritéria jsou dána především kvalitně stanovenými cíli – musí splňovat požadavky SMARTU, sledujeme také soulad cílů a hodnocení.

 

Všestranné

 

Především využíváme různé přístupy v samotném procesu hodnocení – hodnocení kriteriální, normativní,…, navíc jako možnost zvýšení účinnosti vyučování srovnáváme pohled učitele s pohledem žáka.

 

Motivující a ukazující další postup (návod)

 

Žák je motivován samotným cílem (postupné srovnávání již splněných cílů s cílem konečným, případné chyby a nedostatky nejsou katastrofou, ale úkolem k hledání optimálního řešení).

 

Korektní, nezraňující

 

Proces hodnocení a samotné závěry se soustřeďují na výkon žáka, nikoli na nálepkování, navíc hodnocení učitele je vzorem pro sebehodnocení žáka, veškerá snaha vede ke splnění stanovených cílů.

 

ZÁSADY A PRAVIDLA PRO SEBEHODNOCENÍ ŽÁKŮ

 

Sebehodnocení žáků vychází ze stejných zásad a pravidel jako hodnocení. Navíc realizujeme kroky:

 

  • ·           pro vytvoření struktury sebehodnocení žáka je vzorem hodnocení učitele
  • ·           orientace na vytváření a upevnění návyků
  • ·           porovnání dosažených výsledků se stanovenými cíli - Splnil jsem stanovený cíl - úkol?:

 

Má můj výkon nějaké nedostatky?

 

Jsou zjištěné nedostatky závažné, méně závažné, drobné?

 

Splnil jsem v konečném hodnocení úkol: lépe než dobře, dobře, hůře než dobře?

 

Jak budu postupovat příště, co mohu udělat lépe?

 

STUPNĚ HODNOCENÍ PROSPĚCHU A CHOVÁNÍ

 

Stupně hodnocení v předmětech učebního plánu vycházejí z úrovně splnění cílů (dosažení požadované úrovně a splnění rozsahu zadání). Posuzována je míra samostatnosti žáka při plnění zadaných úkolů. Součástí hodnocení jsou vzdělávací, osobnostní předpoklady a věk žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i
v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

 

Žáci se specifickými poruchami učení a chování mohou být v odůvodněných případech hodnoceni a klasifikováni mírněji - maximálně o jeden stupeň. Normativního hodnocení pro celou třídu lze po projednání v pedagogické radě využít pouze jeden školní rok.


Klasifikační stupně vymezuje následující přehled:

 

klasifikační stupeň

úroveň splnění cíle

- dosažení požadované úrovně

- rozsah splnění cíle

samostatnost

výborně

dosáhl požadované úrovně, zadání splnil v plném rozsahu

pracuje zcela samostatně

chvalitebně

dosáhl požadované úrovně, zadání splnil s drobnými chybami nebo nedostatky

pracuje samostatně s náznakem souhlasu, podpory, pomoci

dobře

dosáhl požadované úrovně, zadání splnil s chybami nebo v potřebném rozsahu

pracuje samostatně s pomocí (nasměrování, výběr možností)

dostatečně

ještě dosáhl požadované úrovně, zadání splnil se závažnými chybami nebo v minimálním rozsahu

pracuje s výraznou systematickou pomocí

nedostatečně

nedosáhl požadované úrovně

nepracuje, nereaguje na žádné podněty

 

 

 

Stupeň hodnocení chování vychází z principu negativního hodnocení – posuzuje se míra nedodržení, porušení stanovených pravidel. Jde především o základní pravidla slušného chování a školní řád. Klasifikační stupeň je stanoven na základě posouzení následujících kritérií:

 

klasifikační stupeň

kritéria hodnocení

stupeň velmi dobré

chování žáka je v souladu se základními pravidly slušného chování a se školním řádem

nápravná opatření

napomenutí třídního učitele

ojedinělé méně závažné porušení pravidel slušného chování nebo školního řádu

důtka třídního učitele

opakované méně závažné, jednorázové závaznější porušení pravidel slušného chování nebo školního řádu

důtka ředitele školy

předchozí opatření byla neúčinná (porušení se opakují); ojediněle závažné porušení pravidel slušného chování nebo školního řádu

stupeň uspokojivé

došlo k závažnému nebo opakovaně méně závažnému porušení pravidel nebo školního řádu

stupeň neuspokojivé

došlo k velmi závažnému nebo opakovaně závažnému porušení pravidel nebo školního řádu

 

 


Hodnocení aktivity žáků nad rámec běžných školních povinností, jejich příkladných činů, reprezentace školy,… řeší systém pochval:

 

pochvala TU

především za iniciativní práci pro třídu, účast v soutěžích, olympiádách, za pomoc při akcích školy,…

pochvala ŘŠ

za úspěšnou reprezentaci školy, umístění v okresních kolech soutěží a olympiád, významná dlouhodobá pomoc při akcích školy,…

medaile „Vzorný žák“

za významné reprezentační úspěchy po dobu školní docházky, za dlouhodobou aktivní práci ve školním časopisu, opakované úspěšné umístění v okresních a vyšších soutěžích,... („osobnost školy“)

 

Návrh pochvaly je projednán pedagogickou radou a na základě dohody realizován.

 

PODKLADY PRO HODNOCENÍ

 

Vyučující získávají podklady pro hodnocení žáků v průběhu celého klasifikačního období a souběžně je využívají k optimalizaci vyučovacího procesu. K sumativnímu hodnocení přistupují po náležitém osvojení, systemizaci a upevnění učiva. Využívají různorodých podkladů a zdrojů (slovní projevy, písemné práce a prověrky, tvorba hmotných produktů, řešení modelových situací,…), aby umožnili žákům využít optimální způsob prezentace výsledků vzdělávání.

 

KOMISIONÁLNÍ A OPRAVNÉ ZKOUŠKY, DALŠÍ OPATŘENÍ

 

Komisionální a opravné zkoušky se konají v případech a za podmínek uvedených ve vyhlášce č. 48/2005 Sb. v platném znění. Stejně tak další pravidla, normy a nařízení v oblasti hodnocení a klasifikace jsou uvedeny ve vyhlášce a po projednání v pedagogické radě bylo konstatováno, že není potřebné k nim dodávat další podmínky nebo stanovovat specifický postup.


AUTOEVALUACE ŠKOLY

 

Autoevaluace je v této souvislosti komplexním prostředkem zpětné vazby, který vypovídá především o úrovni zpracování školního vzdělávacího programu, o kvalitě a opodstatněnosti formulovaných cílů a úrovni jejich plnění. Jedná se o celkové zhodnocení stavu na základě předem definovaných a projednaných kritérií. Jde o složitý, především na odbornost náročný proces. Uvádíme základní charakteristiky týkající se plánování, realizace a hodnocení kvality splnění vypracovaného školního vzdělávacího programu.

 

K tomu je potřebné podrobit evaluačnímu procesu především:

 

1)      soulad školního vzdělávacího programu a rámcového vzdělávacího programu

 

2)      míru, kvalitu a efektivitu individuálního rozvoje žáků v souvislosti s jejich individuálními potřebami

 

3)      spolupráci školy a rodiny, úroveň komunikace

 

4)      kvalitu důležitých charakteristik výuky

 

5)      hodnocení práce žáků, učitelů včetně školního klimatu

 

6)      kvalitu práce vedení školy v procesu naplňování cílů školního vzdělávacího programu

 

7)      celkové výsledky vzdělávání a kvalitu získaného vzdělání

 

8)      materiální, technické, ekonomické,… podmínky vzdělávání.

 

oblasti autoevaluace

 

Autoevaluaci podléhají veškeré činnosti probíhající v procesu vzdělávání. Existují také vazby na vnější činitele (rodina, zřizovatel …). Tuto velmi různorodou matérii jsme pro přehlednost rozdělili principiálně v souladu s potřebami efektivního procesu evaluace a autoevaluace.

 

Jedná se o oblasti:

 

-         průběh vzdělávání

 

-         výsledky vzdělávání

 

-         podpora školy žáků

 

-         podmínky vzdělávání

 

-         řízení školy.

 

CÍLE A KRITÉRIA AUTOEVALUACE

 

Základním cílem všech autoevaluačních činností ve škole z hlediska realizace ŠVP je dosáhnout maximálního rozvoje žáka v procesu plnění úkolů vzdělávacího programu.

 

Z hlediska školy jako instituce jde především o cíle:

 

a) dlouhodobě zvyšovat kvalitu ve všech oblastech činnosti školy

 

b) stabilizovat dosaženou cílovou úroveň v dané oblasti.


 

 




Oblast

Cíle

Kritéria

Průběh vzdělávání

Optimálně zapojit do vyučovacího procesu co největší počet žáků.

Množství aktivních žáků.

 

Úspěšně vyřešit co největší množství zadaných úkolů.

Úroveň diskuse, charakter dotazů, návrhů řešení. Náročnost úkolů, vztah k požadovanému cíli.

Krokování náročnosti úkolů. Míra úspěšnosti plnění úkolů.

 

Realizovat motivaci cílem.

Různorodost a zajímavost zadávaných úkolů. Soulad náročnosti úkolů s možnostmi žáků.

Výsledky vzdělávání

Efektivně plnit požadavky ŠVP, především očekávané výstupy oborů.

Množství žáků, kteří dosáhli úrovně umožňující další postup.

Zastoupení jednotlivých typů myšlenkových činností a úroveň náročnosti.

 

Využívat všech grafických (především textových) informací k plnění úkolů, hledání postupů a hodnocení výsledků.

Úspěšnost žáků při vyhledávání požadovaných informací.

Úspěšnost práce podle návodu.

 

Podle zadání plánovat, realizovat, hodnotit splnění úkolů, nedostatky, nacházet řešení.

Efektivnost při výběru vhodného informačního zdroje.

Optimální řazení pracovních kroků.

Schopnost srovnání výsledků práce se zadáním.

Úspěšnost v řešení problémů a posun myšlenkové úrovně.

Podpora školy

Respektovat ve vyučovacím procesu individuální potřeby žáků

Míra a četnost individualizace žáků ve vyučovacím procesu.

 

Zpracovat a průběžně inovovat přehled žáků se specifickými vzdělávacími potřebami.

Intenzita péče o žáky se SPUCH.

Informovanost vyučujících.

 

Minimalizovat bariéry v komunikaci mezi rodinou a školou ve prospěch spolupráce.

Možnosti k setkávání rodičů a vyučujících (% využití ze strany rodičů).

Možnosti pomoci rodičům při řešení problémů.


 

 

 

Poskytnout služby žákům přispívající k péči o zdraví a rozvoj žáků.

Odpovídající činnosti školní jídelny.

Intenzita využití školní družiny.

Zapojení žáků do zájmových aktivit.

Míra využití služeb zubní ordinace.

Podmínky ke vzdělávání

Zajistit podmínky umožňující splnit úkoly ŠVP.

Bezpečnost prostor školy a plnění hygienických požadavků.

Objem finančních prostředků vydaných na opravy a udržování.

 

Průběžně provádět modernizaci.

Počet nových, rekonstruovaných učeben, zavedení nových technologií…

Řízení školy

Uspokojit potřeby základního vzdělání spádového území.

Počet odmítnutých žáků ze spádového území.

 

Efektivně využívat odbornosti vyučujících.

Míra odbornosti odučených hodin.

 

Systematicky spolupracovat se zřizovatelem, starosty obcí a dalšími složkami.

Systém spolupráce, různorodost kontaktů.

Míra spolupráce se složkami.

 

Vytvářet podmínky pro další vzdělávání pedagogických pracovníků.

Procento pedagogů, kteří se účastní dalšího vzdělávání. Zaměření vzdělávání podle potřeb školy.

 

 

 

NÁSTROJE AUTOEVALUACE

 

Vzhledem ke složitosti školních činností je nezbytně nutné využití komplexu různorodých evaluačních nástrojů. Rámcově je výběr evaluačních nástrojů závislý především na:

 

a) evaluované oblasti

 

b) cíli evaluačních činností

 

c) fázi vyučovacího procesu

 

d) postavení evaluátora.

 

Základní přehled předpokládaného užití evaluačních nástrojů v souvislosti s cíli evaluace pro jednotlivé oblasti uvádí následující schéma:


 

 

Evaluovaná oblast                                      Příklady evaluačních nástrojů

 

průběh, výsledky vzdělávání,                      analýza kvality a různorodosti cílů

 

práce školy                                                   analýza písemných výstupů

 

                                                                     analýza výrobků a dalších hmotných produktů

 

                                                                     praktické činnosti žáků při plnění zadaných úkolů

 

                                                                     hospitace

 

                                                                     diskuse, rozhovory

 

                                                                     závěry pedagogických rad včetně analýzy opatření

 

                                                                     k posílení kázně

 

                                                                     dotazníky různých typů

 

                                                                     testy, ankety

 

podmínky vzdělávání                                  rozpočet školy

 

                                                                     závěry revizí a kontrol

 

                                                                     závěry inventarizace

 

                                                                     získání dotací

 

řízení školy                                                  analýza ročních plánů

 

                                                                     analýza rozvrhu vyučování

 

                                                                     hodnocení zřizovatele

 

                                                                     anketa

 

                                                                     diskuse

 

 

 

ČASOVÉ ROZVRŽENÍ EVALUAČNÍCH ČINNOSTÍ

 

Průběžné hodnocení a evaluační činnosti – srovnání stanovených cílů vyučovací hodiny s dosaženými výsledky.

 

Týdenní hodnocení a evaluační činnosti (v 1. - 5. ročníku) – hodnocení kvality splnění cílů, posun v rozvoji žáků, úprava dalšího postupu, směřování k očekávaným výstupům.

 

Hodnocení a evaluace větších celku (v 6. - 9. ročníku) – hodnocení kvality splnění komplexnějších cílů ve vazbě na oblast učiva, očekávaných výstupů a posun žákovských dovedností, návyků …).

 

Pololetní hodnocení a evaluace – posouzení míry plnění očekávaných výstupů, dílčích části klíčových kompetencí, oblastí průřezových témat.

 

Roční evaluační činnosti - posouzení úspěšnosti v plnění očekávaných výstupů ročníku, změny v rozvoji žáků, výsledky testů, plnění klíčových kompetencí a průřezových témat v rámci ročníků.

 

Evaluace po absolvování 1. - 5. ročníku, 6. - 9. ročníku - komplexní posouzení dosažené úrovně žáků v porovnání s plánovanými cílovými úrovněmi jednotlivých oblastí školního vzdělávacího programu.

 

 


(01.07.2009)